Nevíme, co máme dělat, tvrdí mladí

Dlouhodobá studie výzkumné agentury JPP přinesla znepokojivé výsledky. Mladí lidé ve věku 17 až 39 let (horní hranice označuje tzv. „konec mládí“) nevědí, jak naložit se svým životem a co by měli udělat pro společnost. Více jak polovina z nich uvedla, že jim v tom brání nedostatek peněz a nevhodné vzdělání, které se příliš neslučuje s životem po škole.

Průzkumu se účastnilo 5340 mužů a žen, probíhal mezi roky 2012 až 2015.

Nejčastěji lidé uváděli chybějící pocit štěstí, zázemí, pocit jistoty a bezpečí. Nenaplněný život a nemožnost změnit situaci kolem sebe.

Jako žalostný stav světa určilo 30% respondentů. Nejčastější příčinu jejich neštěstí vnímají ve světě, násilí a válkách a negativnímu zaměření médií. Pouze 27% z nich uvedlo, že za svou nespokojenost si mohou oni sami a jako „zcela sami“ pouhá 3 procenta. Zbytek označil za viníky vládu, média, režim a „ostatní“.

Školský systém je shledán nedostatečným z důvodu nevyužitelnosti/zbytečnosti vyučovaných informací, nezařazení způsobu řešení životních situací a naprostý nedostatek praktických informací o člověku.

„Škola ze mě vychovala poslušného konzumenta, který umí odpovědět na encyklopedické otázky AZ-kvízu. Svět pro mě není srozumitelný, informace jsou nadbytečné a střípkovité. Nerozumím světu v jeho celistvosti.“

student Vysoké školy, 21 let

„Nevím, co bych v životě chtěla. Rodiče mi to neukázali. Škola to ve mě neobjevila. Já sama to nevím.“

studentka obchodní akademie, 17 let

„Vím, jak se mám oblékat, vím, co mám poslouchat, ale nevím, kdo jsem a co mám se sebou dělat.“

student střední průmyslové školy, 18 let

„Mám peníze, partnerku a hypotéku. Jím dobré jídlo a jezdím příjemným autem. Nevím, co je definice ‚naplnění‘, proto jej nepostrádám. Jsem šťastný.“

manažer pojišťovny, 31 let

„Rychle jsem zestárnul, nenaplnil si své sny, odkládal jsem vše napříště, zhoršuje se mi zdraví, cítím se staře a je mi teprve třicet!“

nezaměstnaný, 29 let

„Mám se skvěle. Škola mi dala vše potřebné a především jsem si vše, co jsem potřeboval, obstaral sám, naučil jsem se spoléhat pouze na sebe. Píle, dřina a disciplína byla pro mě základem úspěchu. Mám však pochopení pro ostatní, kteří vzlykají. Není projevem slabošství pojmenovat svou žalostnou situaci. Projevem slabošství je v ní setrvávat, pokud mi nevyhovuje. Osvícení, úspěch, peníze, lepší zdraví, cokoliv… nepřijde samo. Ze začátku si musí člověk vlastně lhát, chce-li v sobě objevit svůj potenciál.“

Martin, trenér, 34 let

„Nebyly rozvíjeny ani objeveny jednotlivé přednosti a charakterové silné stránky, to škola zanedbala. Nejen, že chybí specializace, ale tisícovky studentů, které chrlí střední a vysoké školy jsou v podstatě naprosto stejní a naprosto nedostateční. Nejen pro trh práce, ale především pro sebe samé. Nerozumějí světu a nerozumějí sobě samým. Nevědí, co by v životě měli dělat, protože nevědí, co je vlastně baví.“

říká mluvčí JPP, Kamil Kaděra

„Rád bych změnil svět k lepšímu. Tahle doba je hrozná. Je to i svět samotný, je skutečně v žalostném stavu. Jak být šťastný? Rád bych lidem pomohl. Nevím, jak. Sám nic nezmůžu.“

Václav, produkční, 28 let

Negativní vyznění průzkumu JPP předpokládala, v sociologické rovině to znamená, že nabídne-li se prostor pro stížnosti, lidé je zkrátka zmíní. Tak výrazné zastoupení právě školského systému bylo však překvapením.

-cerm-